…jak přišel nápad … původně jsme na vlhkém stinném místě zahrady, na krteré se díváme z okna kuchyně – vyhloubili jámu v jílu a vložili klasickou jezírkovou nádobu a folii, na které byl kačírek a kameny. Jezírko mělo být okrasné, dva roky se dařilo leknínům i jedlým rostlinám a sloužilo občas jako letní sídlo naší želvy.

Později jsme přistavěli suchý kamenný záhon a dosadili sestupně vysoké byliny a svěže zelený bambus do pozadí. Celkově začalo okolí jezírka  působit přesně naopak – jako sluneční past.  Loni k nám přišel  adoptivní indický běžec Alex, později přibyla Julča. Jezírko bylo ráj pro ně, vodním rostlinám se to moc nelíbilo – tak jsme vytvořili malé napajedlo pro včely v zahradě a přestěhovali některé tam. Letos na jaře jsme se rozhodli jezírko zvětšit.

Jak obrázky postupně ukazují – nejdříve se  vytvořil tvar a hloubka (přebytečná jílová půda putovala ke keřům a stromům k zachytávání vody)  Povrch se pak  vyhladil s trochou cementu a jemného písku, aby textilie dobře přilnula. Na ní se položila přírodní latexová folie a mohlo být první napouštění vodou, aby si sedla. V tu chvíli jsme se začali těšit, že by jezírko mohlo být i koupací, leč opadaná kvítka stromů  – i kačer hned ukázal, že to bude asi jinak ( úsměv ) … Vypuštění vody, z čehož měly radost všechny okolní rostliny 🙂 … a pokládání vodních rostlin, kamenů a propláchnutého kačírku … i stěhování sochy Budhy.  Znovu napouštění. Souběžně probíhala obnova záhonu na světelný kořen za jezírkem, i sadba.

Na hladině jezírka volně plave malá solární fontánka. Vodu doplňujeme dešťovou vodou z nádob samospádem.

Časem jsme jezírko upravili, prohloubili a vložili eko jezírkovou folii … původní nádoba je v zemi u včeliček a slouží jako napajedlo na druhé straně zahrady.

Každá vodní plocha na zahradě, odrážející sluneční světlo je radost – plná života 🙂

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Indičtí běžci vodu milují